I přes návrh na odklad účinnosti nakonec 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost dlouho očekávaná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění vybraná ustanovení především zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“), a zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních („ZŘS“). Novela přináší řadu změn, z nichž některé mohou působit pouze kosmeticky, jiné jsou poměrně výrazné. Novela cílí na zefektivnění a zrychlení rozvodového řízení, odstranění nadbytečných formalismů, ale i na zmírnění konfliktů zejména v případech rozpadu manželství s nezletilými dětmi, vychází z premisy, že dítě má právo na zásadně rovnocennou péči obou rodičů a práva rodičů na péči o dítě mají stejnou váhu a v této souvislosti formálně ruší rozlišování tzv. výlučné, střídavé a společné péče, klade důraz na dohodu, chrání tzv. pokojný stav při aplikaci principu méně státu, více kompetentních rodičů.
O hlavních bodech chystané novely jsme již dříve psali. Nyní, po vstupu novely v účinnost a s prvními zcela čerstvými poznatky z praxe si na změny posvítíme podrobněji a přinášíme několikadílný seriál na toto téma.
Dnes, v prvním díle se zaměříme převážně na novoty v samotných rozvodech manželství. Navazující díly se budou věnovat nové úpravě v oblasti péči o děti a dále především úplné novince – tzv. prozatímnímu rozhodnutí v rodinných věcech.
Hlavní změny v rozvodovém právu od roku 2026
- Smluvený rozvod manželství – nový pojem a podmínky
Novela zavádí oficiální legislativní termín „smluvený rozvod manželství“ pro případy, kdy se manželé na rozvodu i všech povinných souvislostech jako jsou poměry nezletilých dětí a vypořádání majetkových poměrů včetně bydlení a případného výživného dohodnou (dříve označovaný jako tzv. „nesporný rozvod“).
Pokud jde o samotné hmotněprávní zákonné předpoklady rozvodu manželství vymezené v občanském zákoníku, kromě toho, že byla vypuštěna podmínka, aby spolu manželé alespoň 6 měsíců nežili ve společné domácnosti, která v praxi byla tvrzena, ale reálně stejně nemohla být soudy příliš ověřována, se tyto oproti dosavadním „nesporným rozvodům“ příliš nezměnily.
Pro smluvený rozvod je tedy i nadále třeba, aby od uzavření manželství uplynul alespoň jeden rok, manželé shodně tvrdli rozvrat manželství a vůli se rozvést, dohodli se na úpravě poměrů k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu a uzavřeli dohodu i ohledně vypořádání společného majetku, bydlení a případného výživného po rozvodu, přičemž tato „majetková“ dohoda musí být písemná, a i nadále jsou na ní vyžadovány úředně ověřené podpisy obou manželů.
Z hlediska procesního ovšem dochází díky novele k významnému posunu, a to z několika důvodů. Jednak zákon výslovně počítá se společným návrhem manželů, který byť se v praxi občas používal, zákonem přímo upraven nebyl a běžnější bylo i u nesporných rozvodů tzv. připojení se druhého manžela k návrhu.
Zejména však zákon o zvláštních řízeních soudních nově výslovně umožňuje manželství rozvést bez výslechu účastníků a v zásadě zřejmě i bez nařízení jednání, případně při jiném soudním roku. Dosud byla možnost upustit od výslechu účastníků zakotvena jako zcela výjimečná, jen v případech, kdy by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. Nyní půjde v podstatě o pravidlo za předpokladu, že souhlas manželů s rozvodem manželství a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství budou soudu prokázány v písemných podáních nebo shodnými tvrzeními účastníků při jednání, o jejichž pravosti a pravdivosti nemá soud pochybnosti. Je otázkou, jak se toto pravidlo v praxi zavede, když ZŘS upravuje výslovně možnost upustit od výslechu účastníků, což ale automaticky neznamená možnost rozhodnout i bez nařízení jednání. Nicméně již v prvním týdnu účinnosti novely se nám osvědčilo prohlášení manželů s úředně ověřenými podpisy, kdy soud jednání již nařízené zrušil a rozhodl o rozvodu manželství nejen bez výslechu účastníků, ale i bez nařízení jednání. V dotčeném případě však šlo o rozvod manželství, kde již byly pravomocně upraveny poměry nezletilého dítěte.
Možnost, aby soudy rozhodovaly bez nařízení jednání i o smluvených rozvodech manželství, kde je zároveň třeba rozhodnout o poměrech nezletilých dětí, byť jsou rodiče na všech aspektech poměrů nezletilých domluveni a dohodu soudu doloží, však v novelizované úpravě výslovnou oporu nemá.
Na základě § 398a ZŘS však soud může vyslechnout účastníky pouze při tzv. jiném soudním roku, tedy v méně formalizované podobě a pokud je na jiném soudním roku dosaženo dohody rodičů, soud může rozhodnout bez nařízení jednání i v případě, že jsou řešeny i poměry nezletilého dítěte. Určitou teoretickou skulinu pro rozhodnutí bez nařízení jednání i jiného soudního roku v případě smluveného rozvodu včetně úpravy poměrů nezletilých by mohl představovat § 398a odst. 2 ZŘS, kde se uvádí, že se ustanovení § 389 odst. 1 věta druhá (od výslechu účastníků lze upustit) použije obdobně, a již se ji v praxi chystáme otestovat, ale zřejmě se bude vázat pouze k výslechu účastníků k otázkám rozvodu manželství, a v případě nezletilých dětí se rodiče účasti na alespoň jednom jednání u soudu či jiném soudním roku zřejmě nevyhnou, i když se dohodnou na všem. Tento závěr podporuje i nezměněný § 10 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle kterého pokud je mezi účastníky uzavřena dohoda o předmětu řízení, sepíše soud o takovém úkonu protokol. Dokud není protokol podepsán všemi účastníky, soud k dohodě nepřihlíží.
- „Sporný“ rozvod manželství
Pro rozvod, který není smluvený (tj. v případech, kde se nepodaří dosáhnout dohody manželů na všech povinných aspektech popsaných v předchozím bodě), zákon žádný nový oficiální termín nezavádí. V praxi se bude nejspíše neformálně používat i nadále označení jako „sporný“ nebo „nesmluvený“ rozvod.
I v této variantě došlo ke zjednodušení dokazování. Dosud soud u tzv. „sporných“ rozvodů zkoumal příčiny rozvratu manželství. Nově platí, že soud zjišťuje pouze samotnou existenci hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu manželství a pokud je prokázán, soud manželství rozvede i proti vůli druhého manžela bez zjišťování příčin rozvratu. Tato změna by tak měla rozvodový proces zjednodušit a přispět k deeskalaci sporů bez hledání viníka.
Příčiny rozvratu manželství se budou zjišťovat nadále jen výjimečně. Konkrétně pouze tehdy, pokud manžel, který s rozvodem nesouhlasí, tvrdí existenci důvodu pro zamítnutí návrhu dle § 755 odst. 2 písm. b) OZ, tedy v případě, kdy by rozvod byl v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu převážně nepodílel, a rozvod by mu způsobil zvlášť závažnou újmu.
Manželům samozřejmě nic nebrání příčiny rozvratu manželství v řízení pojmenovat, pokud budou mít takovou potřebu, nicméně již nebudou mít význam pro samotné rozhodnutí o rozvodu. Naproti tomu v jiných řízeních (například při vypořádání společného jmění manželů zejména v souvislosti s tzv. disparitou podílů či při rozhodování o výživném rozvedeného manžela) může zjišťování zavinění rozvratu i nadále hrát roli, a z tohoto důvodu jej budou někteří účastníci tvrdit a prokazovat již v řízení o rozvod manželství. Pro samotný sporný rozvod manželství je však soud zkoumat nemusí.
I když se manželům nepodaří dohodnout na všech aspektech rozvodu, typicky například nedosáhnou dohody o majetku nebo jej nechtějí řešit a nechávají otázku na později či rovnou na zákonnou domněnku vypořádání, což je v praxi poměrně častý případ, ale je mezi nimi shoda o rozvodu manželství jako takovém, mohou i v takovém případě podat společný návrh na rozvod a žádat o rozvod bez výslechu účastníků, pokud jejich shodná tvrzení o rozvratu manželství a záměru se rozvést budou soudu dostatečně prokázána v písemných podáních.
Pro úplnost dodejme, že novela také zmírnila povinnost soudu pokoušet se o smíření manželů – nově má soud usilovat o smír jen pokud je to vzhledem k okolnostem účelné a manželé jsou jednání přítomni. Již by tedy nemělo docházet k formálním dotazům a výzvám soudu k usmíření v případech, kdy jsou zjevně bezpředmětné.
- Spojení řízení o rozvod manželství s řízením o úpravu poměrů nezletilých dětí
Dalším zásadním pozitivem novely je, jak již bylo naznačeno výše, spojení řízení o rozvodu manželství s řízením o poměrech nezletilých dětí.
Pokud manželé mají společné nezletilé dítě, bude nově probíhat jediné společné řízení zahrnující jak rozvod manželství, tak rozhodnutí o úpravě poměrů k dítěti pro dobu po rozvodu. Spojení je automatické, ze zákona. Soud o něm tedy zpravidla nemusí výslovně rozhodovat. Praktickým dopadem je, že rodiče nemusí absolvovat dvě oddělená řízení jako dosud a celý proces se tak zkracuje. Neboť pokud už budou poměry dětí vyjasněny, soud rovnou může rozhodnout v rámci téhož rozsudku i o rozvodu a de facto odpadá čekání na právní moc rozsudku o úpravě poměrů nezletilých před nařízením jednání o rozvod manželství. To by mělo znamenat další zrychlení i zlevnění celého procesu.
Výsledkem spojeného řízení bude zpravidla jeden rozsudek zahrnující jak výrok o nezletilých dětech, tak výrok o rozvodu manželství. Právní moc výroku o rozvodu manželství však nastane až s právní mocí výroku o úpravě poměrů nezletilých. Případným odvoláním pouze do výroku o poměrech nezletilých dětí nebude možné obejít právní moc výroku o rozvodu. I nadále tedy platí, že dokud nejsou pravomocně vyřešené poměry dětí, účinky rozvodu manželství nenastanou, byť o něm soud již rozhodl.
Přestože je spojení řízení de facto automatické, zákon pamatuje i na případy, kdy sloučení není vhodné, pak může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení. Například pokud se ukáže, že společné projednávání rozvodu a péče o dítě eskaluje spor mezi rodiči, může soud řízení „rozdělit“. I poté však platí, že rozvod manželství nebude pravomocný před právní mocí rozhodnutí o dětech.
Nová právní úprava rovněž počítá s případy, kdy rodiče podají nejprve návrh na péči o dítě a teprve později návrh na rozvod, jak bylo i dosud poměrně běžné. Je stanoveno, že ke spojení obou řízení dojde i tak, pokud ovšem byl návrh na rozvod podán před vyhlášením rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci péče o nezletilé. Jestliže naopak rozhodnutí o dětech už bylo vyhlášeno (byť dosud nenabylo právní moci), ke spojení obou řízení v takovém případě již nedojde.
Obecnou podmínkou pro oba typy rozvodu zůstává, že rozvod nesmí být v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, který je dán zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. a) OZ), typicky se může jednat o dítě vážně nemocné. Novela však zpřesňuje postup soudu při zjišťování zájmu dítěte v této souvislosti s tím, že tak soud učiní pouze, je-li to potřebné.
Zároveň obecně dochází k omezení role kolizního opatrovníka, zpravidla OSPOD, kdy dosud bylo jeho jmenování dítěti automatické. Nově, typicky v případě smluvených rozvodů, a tedy shody rodičů na úpravě poměrů nezletilého dítěte, opatrovník jmenován zpravidla nebude. Dítě však musí být rodiči poučeno o možnosti jeho jmenování žádat a splnění této povinnosti musí být soudu alespoň osvědčeno, aby soud mohl návrhu rodičů vyhovět podle §471 odst. 4 ZŘS. K procesním novinkám v rámci péče soudu o nezletilé však podrobněji v příštím díle.
- Změna místní příslušnosti soudu pro řízení o rozvod manželství
Nově platí, že pokud mají manželé společné nezletilé dítě, je k řízení o rozvodu příslušný soud obecného bydliště dítěte a nikoli soud podle posledního společného bydliště manželů, jako tomu bylo za předchozí úpravy.
Rozvod s nezletilými dětmi se tedy vždy bude řešit u soudu, který by byl příslušný rozhodovat o péči o tyto děti. A v důsledku agendu rozvodů v zásadě přebírají opatrovničtí soudci.
Pokud manželé nemají nezletilé děti, zůstává postup stejný jako dříve (návrh se podává u okresního soudu, v jehož obvodu měli poslední společné bydliště manželů, pokud tam jeden z nich dosud bydlí; jinak u soudu dle bydliště odpůrce, případně navrhovatele).
- Nepřípustnost odvolání v některých případech
Platí, že proti rozsudku o rozvodu manželství nelze podat odvolání, pokud byl rozvod povolen na základě souhlasu manželů. Ustanovení § 395 ZŘS tak stanoví výjimku z obecného práva na odvolání – jestliže bylo vyhověno společnému návrhu na rozvod nebo obecně soud rozhodl s vědomým souhlasem obou stran, není odvolání přípustné. Týká se to tedy především smluvených rozvodů, případně i situací, kdy nakonec oba manželé v průběhu řízení vysloví s rozvodem souhlas. Vychází se z toho, že není důvod, aby se někdo odvolával proti rozhodnutí, které sám navrhl či odsouhlasil.
Prakticky tak nebude odvolání proti rozsudku o rozvodu manželství možné ve velké většině případů.
Odvolání však nadále může být podáno proti výroku o dětech či výživném, pokud s ním některý z rodičů nesouhlasí. Takové odvolání bude ovšem nově zpoplatněno, jak upozorňujeme níže.
- Soudní poplatky za rozvod
Od 1. ledna 2026 se změnila i výše soudních poplatků za rozvod. Když za smluvený rozvod zůstává poplatek ve stávající výši 2.000 Kč. Za sporný rozvod manželé nově zaplatí poplatek ve výši 5.000 Kč.
Dosud byla poplatková sazba jednotná (2.000 Kč) bez ohledu na typ rozvodu. Pro manžele, kteří se nedokáží domluvit, bude tedy řízení dražší o 3.000 Kč. Nicméně, pokud v průběhu řízení dohody o všech aspektech dosáhnou, a splní podmínky smluveného rozvodu, soud vrátí přeplatek 3.000 Kč tomu, kdo poplatek hradil. Zákonodárce tedy motivuje manžele jak před zahájením řízení, tak v jeho průběhu k nalezení konsenzu a smírnému řešení.
Řízení o úpravě poměrů nezletilého je i nadále v 1. stupni osvobozeno od soudního poplatku. Nově však byl zaveden poplatek 3.000 Kč za podání odvolání ve věcech péče o nezletilé dítě (např. odvolání proti rozhodnutí o výživném či péči). Cílem je omezit zneužívání odvolání k protahování sporu.
- Kontakt na účastníky
Nově zákon o zvláštních řízeních soudních požaduje, aby návrh na úpravu poměrů nezletilých obsahoval telefon nebo e-mailové adresy účastníků, pokud jsou známy. Tento detail usnadní soudu komunikaci (např. rychlé zaslání informace o jednání či výzvy k doplnění). Pokud je návrh na úpravu poměrů nezletilých podáván společně s návrhem na rozvod manželství, je tedy třeba kontaktní údaje účastníků v návrhu zahrnout.
Závěr
Změny účinné od ledna 2026 představují v oblasti rozvodu manželství krok k modernizaci a zjednodušení celého procesu. Dohodnutí manželé budou moci využít rychlejšího “smluveného” rozvodu s minimem formalit, bez zbytečných průtahů a s nižším poplatkem. I běžné, tzv. „sporné“ rozvody by však měly být zjednodušeny. Upuštění od zjišťování příčin rozvratu manželství by mělo ušetřit čas i emoce, zjednodušení a snad i zrychlení pak lze očekávat spíše od procesních změn, zejména sloučení s řízením o nezletilých dětech, možnosti upustit od výslechu manželů, ale i upuštění od automatického jmenování kolizního opatrovníka v řízení o dětech. Samozřejmě, ne vše vyřeší právní úprava. Tam, kde přetrvává mezi manželi či rodiči vyostřený konflikt, může jakákoli novela pomoci jen minimálně. Obecně je však novela rodinného práva krokem správným směrem.
V příštím, 2. díle série, se zaměříme zejména na nový přístup k úpravě poměrů nezletilých dětí, zejména promítnutí práva dítěte na rovnocennou péči obou rodičů a souvisejícího principu, že právo obou rodičů na péči o dítě má stejnou váhu v podobě úplného zrušení terminologického rozlišování tzv. výlučné, střídavé a společné péče a s tím související dosavadní úpravy styku s dítětem a další souvislosti)
