Obchodní závod jako předmět právních vztahů při podnikání
Manželství je právní vztah, do kterého většina z nás (alespoň jednou v životě) vstoupí. Zároveň není nijak neobvyklé, že jeden, ev. oba manželé během trvání manželství podnikají. Je proto zajímavé se podívat, jak právo reguluje majetkové vztahy manželů v situaci, kdy jeden nebo oba manželé podnikají.
Neupraví-li snoubenci tzv. předmanželskou smlouvou své majetkové poměry pro dobu po uzavření manželství, pak uzavřením manželství jim vzniká majetkové společenství – společné jmění manželů. Manželské majetkové právo stanoví, že součástí společného jmění manželů je to, co manželé nabyli za trvání manželství, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. Z tohoto pravidla zákon dělá některé výjimky, z nichž ty, které jsou pro debatované téma důležité, jsou uvedeny níže. Co se dluhů týče, jsou součástí společného jmění všechny dluhy, které manželé převezmou za trvání manželství. Pro téma důležité výjimky jsou rovněž debatovány níže.
Předmětem právních vztahů při podnikání je obchodní závod. Ten je definován jako organizovaný soubor jmění vytvořený podnikatelem a sloužící k provozování jeho činnosti. Obchodní závod je věcí hromadnou, tj. je souborem jednotlivých věcí náležejících podnikateli. Zároveň je obchodní závod věcí dynamickou. Tím, jak dochází k nákupu zásob, jejich zpracování a následně k prodeji výrobků nebo služeb, je permanentně měněn obsah a struktura obchodního závodu.
V souvislosti s existencí společného jmění a podnikáním je potřeba rozlišovat dvě situace. A sice (alespoň) jeden z manželů začal podnikat před uzavřením manželství nebo k zahájení podnikání došlo až po uzavření manželství.
Vztah SJM a obchodního závodu náležejícímu jen jednomu z manželů
V případě, že jeden z manželů začal podnikat před uzavřením manželství, pak jím provozovaný obchodní závod zůstává jeho výlučným jměním. Stejně tak se obchodní závod stává výlučným jměním jednoho z manželů v případě, že podnikat začal až za trvání manželství, avšak k podnikání použil toliko svůj výlučný majetek (zpravidla majetek nabytý před uzavřením manželství).
Protože obchodní závod je věcí dynamickou, jehož hodnota se v čase mění, je zajímavé se podívat, jak občanský zákoník upravuje právní osud výnosů z obchodního závodu náležejícího jednomu z manželů (vč. výnosů spočívajících ve zvýšení hodnoty obchodního závodu), resp. osud dluhů spojených s provozováním takového obchodního závodu. Pohled na právní úpravu provedenou občanským zákoníkem je zajímavý i z toho důvodu, že na první pohled se právní úprava může zdát nejasná nebo dokonce vnitřně rozporná.
Jak jsme uvedli výše, do společného jmění patří v zásadě vše, co manželů nabudou za trvání manželství. Jednou z výjimek z tohoto pravidla je ustanovení o tom, že součástí společného jmění není to, co nabyl manžel právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví. Protože podnikatelská činnost je souborem právních jednání vztahujících se k obchodnímu závodu, pak v případě, že obchodní závod je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, věci nabyté při podnikání se stávají součástí obchodního závodu a tedy výlučným vlastnictvím manžela, jemuž obchodní závod náleží. Zároveň však občanský zákoník stanoví, že součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, tedy např. i zisk vygenerovaný obchodním závodem náležejícím jednomu z manželů.
Platí obecná zásada, že zákon, resp. celý právní řád má být bezrozporný. Jednotlivá ustanovení právního řádu je proto potřeba vykládat ve vzájemné souvislosti a způsobem, který jim zajistí jejich současnou uplatnitelnost.
S odkazem na tento princip jsou uvedená a na první pohled vzájemně rozporná ustanovení občanského zákoníku v komentářové literatuře převážně vykládána tak, že první z ustanovení upravuje právní osud věcí (hmotných objektů právních vztahů) nabytých právním jednáním vztahujícím se k výlučnému majetku jednoho z manželů. Druhé z ustanovení pak upravuje právní osud zisku jakožto ekonomické kategorie. Ten je pro potřeby úpravy společného jmění chápat jako nárůst hodnoty majetku náležejícího jednomu z manželů. V praxi to tedy znamená, že věci nabyté jedním z manželů při provozu jeho obchodního závodu (podnikání) zůstávají jeho výlučným majetkem. Zároveň však platí, že v případě, že se obchodní závod náležející jednomu z manželů zhodnotil, pak manželu, který je výlučným vlastníkem obchodního závodu, vzniká v zásadě dluh vůči společnému jmění, a to ve výši odpovídající zhodnocení obchodního závodu.
Pro lepší představu doplňujeme uvedený abstraktní popis následujícím příkladem: jeden z manželů za své výlučné prostředky a za trvání manželství začne provozovat pekařství s pekárnou (obchodní závod). Z výlučných prostředků tohoto manžela je pro obchodní závod pořízena pec, hnětač těsta, vybavení prodejny a další věci nezbytné k jeho samostatnému provozu. Protože daný manžel je v podnikání úspěšný, provozem obchodního závodu vygeneroval zisk, který z části investoval do nákupu dalších pecí a otevření dalších prodejen, z části jej použil pro sebe. Nové pece a další prodejny zůstávají v daném případě ve výlučném majetku podnikajícího manžela. Společnému jmění však vůči podnikajícímu manželu vznikla pohledávka ve výši odpovídající hodnotě nových pecí a prodejen a dále v hodnotě zisku, který si manžel ponechal pro sebe. V případě vypořádání společného jmění, má pak druhý, nepodnikající manžel v zásadě nárok na polovinu takové částky.
Současně s přírůstkem hodnoty obchodního závodu náležejícího jednomu z manželů řeší občanský zákoník i dluhy týkající se majetku náležejícího výhradně jednomu z manželů (tedy např. dluhy vzniklé z provozu obchodního závodu daného manžela). Podle občanského zákoníku takový dluh není součástí společného jmění, v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku. Jinými slovy, vygeneruje-li jeden z manželů při podnikání v jemu náležejícím obchodním závodě dluhy, tyto jsou součástí společného jmění jen do výše, ve které tento manžel vygeneroval ve výše uvedeném smyslu zisk. Co je nad tuto výši, stává se výlučným dluhem podnikajícího manžela.
Pro lepší pochopení opět příklad: zisk (ve výše uvedeném smyslu) z obchodního závodu činí 1 000 000 Kč. V souvislosti s obchodním závodem vznikly dva dluhy, jeden ve výši 800 000 Kč a druhý ve výši 500 000 Kč. V případě, že dluh ve výši 800 000 Kč je splacen z prostředků společného jmění, pak oba manželé odpovídají druhý dluh jen do výše 200 000 Kč. Ve zbývající části (300 000 Kč) se jedná o výlučný dluh podnikajícího manžela.
Obchodní závod vytvořený z prostředků SJM
Jinak právo upravuje situaci, kdy jeden z manželů začne podnikat po uzavření manželství. Obchodní závod vytvořený za trvání manželství a z majetku náležejícího do společného jmění zůstává součástí společného jmění, a to bez ohledu na skutečnost, že oprávnění k podnikání (typicky živnostenský list) drží jen jeden z manželů. V případě, že k podnikání jednoho z manželů má být použit majetek náležející do společného jmění a nakládání s majetkem v dané hodnotě vybočuje z poměrů daného manželství, je takovému použití majetku potřeba souhlasu druhého manžela. Tím zákon do určité míry chrání zájmy nepodnikajícího manžela. Zákon nijak neupravuje formu souhlasu nepodnikajícího manžela. S ohledem na zásadu bezformálnosti právního jednání je proto potřeba uzavřít, že souhlas může mít jakoukoliv formu. Může být vydán i konkludentně (tj. tichým souhlasem spočívajícím v tom, že manžel proti použití majetku náležející do společného jmění včas a srozumitelně neprotestuje). Při absenci takového souhlasu se obejitý manžel může dovolat neplatnosti právního jednání, při němž byl použit majetek náležející do společného jmění.
Okamžik vypořádání zisku / ztráty z provozu obchodního závodu
Otázka, na jaký zisk vygenerovaný obchodním závodem má druhý manžel právo, resp. na kolik má druhý manžel povinnost podílet se na úhradě dluhů pramenících z podnikání druhého manžela, se zpravidla řeší při zániku společného jmění. To zaniká jen ze zákonem vymezených důvodů, a sice: (i) smrtí jednoho z manželů nebo jeho prohlášením za mrtvého, (ii) jejich rozvodem, (iii) prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů nebo schválením oddlužení jednoho z manželů zpeněžením majetkové podstaty, (iv) změnou pohlaví jednoho z manželů a (v) uzavřením dohody o změně majetkového režimu. Zpravidla teprve tehdy se jeden z (bývalých) manželů domáhá, že určitá majetková hodnota (např. pohledávka vůči podnikajícímu manželu z titulu zvýšení hodnoty obchodního závodu) je součástí společného jmění a v jeho rámci má být vypořádána. Nebo naopak, že nějaký dluh součástí společného jmění není.
Pro vypořádání zisku (tak, jak je chápán ve výše uvedeném smyslu) vygenerovaného obchodním závodem náležejícím jednomu z manželů je důležitý okamžik, kdy nastala skutečnost důležitá pro její stanovení, tj. je důležitý okamžik zániku společného jmění. K tomuto okamžiku se počítá hodnota zisku, tj. pohledávka majetkového společenství manželů vůči jednomu z manželů. K tomuto okamžiku se tedy určuje, o kolik se za dobu trvání zvýšila hodnota obchodního závodu. Výpočet hodnoty zisku je pak důležitý i pro stanovení, za které dluhy odpovídají oba manželé a které jsou přičitatelné jen jednomu z manželů.
Možné následky v případě, že manželé ponechají otázky právních vztahů k obchodnímu závodu na zákonné úpravě
Z výše uvedeného je patrné, že jsou-li majetkoprávní poměry podnikajících manželů regulovány pouze zákonem, je možné, že při vypořádávání společného jmění, ke kterému dochází i v důsledku vnějších okolností (tj. ne jen z vůle manželů), mohou vzniknout dohady o tom, zda určité aktivum či pasivum mající vztah k podnikání manžela má či nemá být součástí společného jmění, a tedy jak má být společné jmění vypořádáno. V případě nedohody o konkrétním vypořádání mohou být takové situace k návrhu jedné ze stran na vypořádání řešeny soudem.
Případným nejasnostem při vypořádání se dá předejít uzavřením některé z dohod, kterými zákon dovoluje upravit manželský majetkový režim. Nejčastěji se bude jednat o sjednání dohody o oddělených jměních. Manželé (ev. snoubenci v případě, že smlouva je uzavírána ještě před uzavřením manželství) v takové dohodě uvedou (a to i pro futuro), která z majetkových hodnot patří kterému z manželů. Zákon pro takovou dohodu stanoví povinnou formu veřejné listiny, nejtypičtěji tedy formu notářského zápisu. Notář dohodu zveřejní v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. V případě, že manželé neuzavřou dohodu o úpravě manželského majetkového režimu, je důležité, aby si nepodnikající manžel zachoval přehled o společném majetku, který je používán k podnikatelské činnosti a aby k takovému použití docházelo jen s jeho souhlasem.
