Poslaneckou sněmovnou prošel dne 4. dubna 2023 ve druhém čtení vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, transponující Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práv Unie.
Návrh zákona má přinést řadu nových povinností pro velké množství zaměstnavatelů, kteří budou mimo jiné povinni zřídit vnitřní oznamovací kanály a určit pověřenou osobu, jejímž úkolem bude vyhodnocovat oznámení, která budou prostřednictvím těchto kanálů přijata. Právě povaze oznámení a rozsahu jeho vyhodnocování se věnuje většina předložených písemných pozměňovacích návrhů. K těmto návrhům vyjádřil v pátek 14. dubna 2023 své stanovisko Ústavně-právní výbor jakožto výbor garanční. Stanovisko bylo přijato jako sněmovní tisk 352/4.
Výbor doporučuje ve třetím čtení přijmout návrh poslance Marka Bendy, jenž by přidal pověřené osobě i povinnost zabývat se oznámeními přestupků, jejichž horní hranice je alespoň 100 000 Kč.
Doporučeny naopak nebyly návrhy, které měly za cíl přidat pověřené osobě povinnost zabývat se oznámeními přestupků nezávisle na výši pokuty, kterou je za ně možno uložit. Výbor tak učinil, i když ve svém předchozím stanovisku doporučil právě takový pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka přijmout. Dále nebyly doporučeny návrhy, požadující, aby se povinnost zabývat se oznámením vztahovala i na oznámení podaná anonymně. K návrhu na povinnost zabývat se anonymním oznámením jen ve vztahu k veřejným zadavatelům či jimi ovládaným osobám, nebylo žádné stanovisko přijato.
Další projednávání návrhu je možné od 19. dubna 2023. Projde-li návrh třetím čtením, bude ještě nutné, aby jej přijal Senát a podepsal Prezident. Zákon by poté měl nabýt účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
